Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Magnetická rezonance (MR) neboli MRI (zkratka pochází z anglického názvu magnetic resonance imaging) je jedna ze zobrazovacích metod. Na rozdíl od rentgenového vyšetření dokáže s velkým kontrastem zobrazovat měkké tkáně. Metoda je založena na detekci vodíkových atomů v těle, z nichž většina je součástí molekul vody. Díky tomu může magnetická rezonance například v mozku odlišit bílou hmotu (s vyšším obsahem tuku) od šedé hmoty (s vyšším obsahem vody). Naopak kosti, které obsahují výrazně méně vody než ostatní tkáně, se při MRI zobrazují jen málo. Díky tomu je magnetická rezonance výbornou metodou například pro zobrazování mozku, neboť proniká lebkou. Magnetická rezonance má však i řadu nevýhod. Přístroj v chodu vyvíjí značný hluk, pacient musí být při vyšetření zcela nehybný a v jeho těle nesmí být žádné kovové předměty, například kardiostimulátor. Magnetická rezonance je příkladem tomografické zobrazovací metody.

Multiparametrická magnetická rezonance neboli mpMRI (zkratka pochází z anglického názvu multiparametric magnetic resonance imaging) je speciální zobrazovací metoda, která se někdy používá při vyšetření prostaty (zvláště při podezření na karcinom prostaty). Kromě informací o anatomii prostaty získá lékař informace i o jejím fungování a metabolismu. Tento způsob vyšetření prostaty zatím nebyl zaveden do běžné klinické praxe, jeho potenciální přínos se stále zkoumá. Viz také multi-, magnetická rezonance.

Repetitivní transkraniální magnetická stimulace neboli rTMS (zkratka pochází z anglického názvu repetitive transcranial magnetic stimulation) je jedna z metod, které se používají při léčbě deprese. Při rTMS jsou pomocí elektromagnetické indukce stimulovány neurony v mozkové kůře. Tato metoda je bezpečná, bezbolestná a má jen minimum nežádoucích účinků. Viz také stimulace.